Julie - cesta do minulosti (1 část)
Jednou se Julča s Ajou pohádali natolik že se Julča šla chladit do lesa. Procházela se aniž by si uědomila že se strácí hloubš a hloub do lesa. Když si uvědomila že se stratila začalo se stmívat a Julča už nemohla najít cestu. Čim víc se smívalo tím víc se Julie bála. Bloudila po lese a strachy klepala. Do tmy se přidal jemný déšt a protivný vítr. Julie běhala po lese a snažila se najít cestu ven, místo toho se ale víc strácela do tmy. Když už strácela naději zahlédla jasné světlo. Vycházelo z daleka a jasně zářilo ve tmě. Julie se klusem vydala za světlem které bylo čim dál blíž. Když už se zdálo že je Julča přímo u něj zmizelo, doslova vyhaslo. Déšt sílil a Julie hledala kam by se schovala. Déšt byl silnější a silnější až začal Julče tvořit modřiny. Náhle zahlédla malou jeskynku. Schovala se a doufala že déšt brzy přestane a ona pujde hledat cestu domu. Déšt stále nepřestával a tak se šla Julie podívat po jeskynce. Oběvila v ní dlouhatáncký tunel vedoucí bůh ví kam. Venku stále pršelo a snad se to ještě zhoršilo protože se přidali i kroupy a blesky. Neměla co dělat a tak se vydala na průskum chodby. Chodba byla zdlouhavá, jako by neměla konce. Julča už uvažovala jestli se má vrátit. Její myšlenky se úplně změnily když opět spatřila světlo...... Šla chodbou dál za světlem a světlo sílilo. Nakonec došla do místnosti kde bya přelomem tma a světlo zářilo jenom jedním malinkým místečkem u stropu. Byla to veliká hromada a na té hromadě byla malinká škvíra ze které vysvítalo jasné světlo. Julie se snažila vyškrábat nahoru aby zjistila co se za tou hromadou skrývá. Myslela že tam bude nějaká jeskyně s pokladem. Vylezla nahoru a koukla se skrs tu škvíru. Byla tam veliká louka a na ní běhala nějaká stvoření. Byla moc vysoko na to aby to rozeznala a škvíra byla příliš malá na to aby něco dobře viděla. Snažila se zvěčit dirku a koukat. Když viděla že dirka zvěčit nejde pokusila se znovu nakouknout ale hromada se snní sesypala a ona spadla dolu............
pokračování v další části.